I když se může na první pohled zdát, že zvýšená míra investic do kryptoaktiv v posledních letech bývá podmíněna především rostoucí nedůvěrou lidí v tradiční finanční systémy nebo FIAT měny, motivace investorů vkládat prostředky do nového druhu digitálního majetku má ve skutečnosti mnohem komplexnější vysvětlení.
Pokud se na celou záležitost podíváme z hlediska statistik, existuje hned několik různých sociálních a ekonomických faktorů, které určují motivaci lidí k pořízení kryptoaktiv. Jistou roli zde hraje například věk, pohlaví, dosažené vzdělání a především úroveň digitální gramotnosti.
Podle výsledků studie Banky pro mezinárodní vypořádání (Bank For International Settlements) jsou investory do kryptoměn častěji mladší a aktivně pracující lidé. Každý rok věku u jedince snižuje pravděpodobnost vlastnictví kryptoměn o 0,1 %, odchod do důchodu tuto pravděpodobnost snižuje až o 1,7 %. Muži investují až 3x více než ženy, alespoň jednu kryptoměnu vlastní 3 % všech můžu a méně než 1 % žen. Jedná se však pouze o trend několika posledních let, do roku 2017 byly investice obou pohlaví skoro totožné. Ženy na druhou stranu dohánějí muže v povědomí o kryptoměnách, dnes zná alespoň jednu kryptoměnu skoro 70 % žen (a zhruba 80 % mužů) oproti roku 2014, kdy o nich mělo povědomí pouze 30 % žen (a 50 % mužů). Co se týká míry dosaženého vzdělání, nejlépe si vedou majitelé etheru nebo XRP. Litecoin si naopak kupují nejčastěji lidé s nižším vzděláním, bitcoin se na této ose nachází zhruba uprostřed. Jedinci s nadprůměrným měsíčním příjmem nejčastěji vlastní ether, XRP nebo stellar, ti s podprůměrným příjmem volí bitcoin cash. Osoby s vyšší úrovní digitálních znalostí mají o coinech lepší povědomí a vlastní více kryptoměn, než ty s nižší. Tuto úroveň určujeme prostřednictvím několika skutečností, například vlastnictvím a používáním debetní karty, uskutečňováním plateb v mobilních aplikacích, případně používáním PayPal. Lidé, kteří používají platební karty, zvyšují pravděpodobnost vlastnění kryptoměn o 1 %, uživatelé plateb v aplikacích o 2,5 - 3 %.
Charakteristiky investorů se také liší podle toho, o jakém kryptoaktivu je zrovna řeč. A v této spojitosti jistě stojí za zmínku i tzv. bitcoinový maximalismus. Tento pojem je spojován s početnou skupinou investorů a kryptonadšenů, kteří bitcoin považují za jedinou smysluplnou kryptoměnu, narozdíl od všech altcoinů. Bitcoin je v současnosti nejznámější a nejčastěji vlastněnou kryptoměnou a má zhruba dvakrát více investorů než Ethereum. V roce 2017 bylo během výzkumu 80 % dotazovaných lidí přesvědčeno, že bitcoin bude za 5 let stále největší kryptoměnou, co se tržní hodnoty týče.
Pro některé bitcoinové maximalisty dokonce není v žádném ohledu důležité, kam se bude vyvíjet cena bitcoinu, ale pouze jeho architektura a revoluční podstata. Zde můžeme vidět názorný příklad toho, že i něco takového, jako touha lidí být součástí něčeho většího, může být v případě investování do kryptoaktiv silnější než touha po zisku samotném.
Závěr je, že motivace jedince investovat do kryptoaktiv vzniká vlivem mnoha socioekonomických faktorů a okolností. Stejně tak je podmíněna určitou mírou znalostí o této třídě aktiv. Ani zdaleka ale nelze tvrdit, že hlavní motivací lidí je vidina decentralizace a touha odříznout se od současných finančních systémů.
Hodí se proto dodat, že regulace tohoto sektoru nemusí být pouze přínosná, ale dost možná nezbytná. Nejedná se o regulaci ve smyslu zavádění radikálních omezení a znehodnocování úmyslu, s kterým kryptografie vznikla, naopak o vyjasnění jistého rámce fungování sektoru s kryptoaktivy a ochranu samotných uživatelů. Systém proof-of-work je v tomto případě spolehlivý, bezpečný a chráněný před útoky většiny pouze do chvíle, kdy jsou transakční poplatky pro těžaře dostatečně vysoké a pokryjí výdaje spojené s řádným ověřováním transakcí, tak jako tomu je dnes. Tato skutečnost se bohužel může poměrně jednoduše změnit, proto zavádění jisté formy centralizace nebo řešení v podobě zvláštního dohledového orgánu není ani trochu lichou myšlenkou.
Jen v první polovině roku 2021 investovali Češi do kryptoaktiv necelé 3,5 miliardy korun, tedy téměř dvojnásobnou částku oproti stejnému období z roku předchozího. Společnost XIXOIO nyní uvádí na trh několik nových produktů, které dohromady utvářejí zcela unikátní Krypto Bankovní Ekosystém. Jedním ze základních stavebních kamenů tohoto systému je IPCO proces, který spojuje to nejlepší z IPO (tradičního procesu emise akcií na burze) a ICO (dnes populárního vydávání nových kryptoměn). Společnost vydala svůj první Token XIX, digitální aktivum, díky kterému si jeho držitelé rozdělí 40 % ze zisku celé organizace XIXOIO a.s.